V nedávné době Česká televize natočila seriál Bohéma. Téma je atraktivní, inspirací se stali slavní prvorepublikoví herci jako například Vlasta Burian, Zdeněk Štěpánek, Oldřich Nový a další. V seriálu se také blíže seznamujeme s osobností majitele barrandovských filmových ateliérů Milošem Havlem, strýcem pozdějšího prezidenta Václava Havla.
Seznámíme se také s židovskou manželkou Oldřicha Nového, s kterou se gentleman Oldřich odmítl rozvést a dokonce skončil v koncentračním táboře pro manžele židů.
Barrandovské ateliéry patřily mezi nejmodernější v Evropě a český film měl velký věhlas. Ale pak přišel rok 1939 a nacisté. Hitler i Goebbels milovali filmy a věděli, že film představuje neuvěřitelně silné médium, které navíc odvede pozornost od mnoha nepříliš dobrých věcí. Proto bylo v dobrém zájmu, aby barrandovské ateliéry i nadále fungovaly, jen pod taktovkou Němců, i když Havel zůstával stále spolumajitelem.
Neexistovala žádná střední cesta
Lidé okolo filmu (herci, režiséři producenti) se v tomto období pohybovali mezi slávou a koncentrákem. Střední cesta neexistovala a není vůbec snadné soudit, když situace, ve které se ocitali, je pro nás zcela nepředstavitelná.
Film nám alespoň částečně některá fakta představuje a odhaluje řadu otázek ohledně svědomí. Zdánlivá kolaborace totiž mohla pomoci celé řadě lidí. Například Vlasta Burian nebo Miloš Havel dokázali celé řadě lidí pomoci právě proto, že naoko spolupracovali s Němci, díky čemuž si český film stále udržel velký věhlas a poválečná česká kinematografie měla nač navázat.
Po válce byli mnozí lynčováni a obvinění byla často přemrštěná a pramenila především ze závisti.
Seriál rozhodně nechce nikoho obhajovat, ale naznačuje, žesoudit je příliš snadné. Protože složitá doba nenabízí jednoduchá a především ryze čestná řešení.