Eurovíkend v Miláně

Pokud přemýšlíte, že byste jeli někam na eurovíkend a stále váháte kam, vyrazte do Milána! Město je naprosto fascinující a zajisté vás nezklame. Přinášíme vám hned několik tipů na památky a zážitky, které vám jistě nesmí uniknout!
San Siro
·         Milánský dón
Jedná se o jednu z nejslavnějších a nejkrásnějších památek. Byl by hřích, kdybyste z města odjeli bez navštívení této stavby. Pokud budete mít chvíli času, zajisté neprohloupíte, když se půjdete podívat až navrchol památky. Terasa Milánského dónu přináší neskutečný výhled. Nicméně se dopředu obrňte trpělivostí, fronta na vstupenky bývá opravdu hodně dlouhá.
·         Galleria Vittorio Emanuele II
Jedná se o jednu z nejznámějších nákupních pasáží. Movitější návštěvníci mohou zabrousit do nejprestižnějších obchodů a utratit „pár korun“ za luxusní kousek oblečení. Méně movití návštěvníci se zde mohou projít a pokochat se nádherou celé pasáže.
·         Poslední večeře Páně
Nemusíte být zrovna křesťanský fanatik, ani milovník umění, ale klasika je klasika. Jedná se o jedno z neslavnějších děl slavného Leonarda Da Vinciho. Samotnou malbu naleznete v kostele Santa Maria delle Grazie.
·         San Siro
Fotbaloví fanoušci zajisté nesmí opomenout stadion San Siro. Nutno ovšem říct, že budou ohromeni i ti, kteří fotbalu příliš nefandí. Jedná se o borovskou, velkolepou novodobou stavbu.
Milánský dón
·         Sempione Park
Pokud budete mít už dost všeho toho chození po památkách, usaďte se v přenádherném parku přímo u prostřed města! V parku naleznete krásně vysázené květiny a stromy. Posezení v parku si můžete užít s pravou italskou pizzou.
V Milánu, stejně jako ve všech velkých a světoznámých městech, si ovšem musíte dát pozor na podvodníky. Všude po městě se pohybují lidé, kteří vám budou nabízet k odprodeji například velmi předražené náramky, či jiné suvenýry. Nejlepší ochrana je chodit po dvojicích a nedat se přemluvit ke koupi. Pokud by ani to nepomohlo, nebojte se pohrozit policii.

Jak si počínat při návštěvě solária Brno

Dnešní solária musí projít technickou prohlídkou, aby jim byl přidělen certifikát bezpečného zařízení. Obavy ze slunění jsou tedy zbytečné, jestliže dodržíme určitá opatření, a vsadíme na „zdravý selský rozum“. Solárium má svá opodstatnění především od podzimu do jara, kdy je v naší zeměpisné šířce nedostatek slunečního svitu, který podporujeme i sedavým zaměstnáním v uzavřených objektech.
silueta ženy vystavené slunci. <a href=http://www.mamaaja.cz/ActiveWeb/Article/1461/bezpecny_pobyt_na_slunci.html <a href=“ http: title=“http://www.mamaaja.cz/ActiveWeb/Article/1461/bezpecny_pobyt_na_slunci.html“>http://www.mamaaja.cz/ActiveWeb/Article/1461/bezpecny_pobyt_na_slunci.html <a href=“ http: title=“http://www.mamaaja.cz/ActiveWeb/Article/1461/bezpecny_pobyt_na_slunci.html“>http://www.mamaaja.cz/ActiveWeb/Article/1461/bezpecny_pobyt_na_slunci.html src=“https://hohh.cz/wp-content/uploads/img_a365246_w1710_t1578225442.jpg“ style=“max-width: 61%; max-height: 61%;“ />
Nic se však nemá přehánět – nadměrné slunění škodí jak v soláriích, tak i při pobytu na přímém slunci. Někteří lékaři dokonce tvrdí, že si tímto způsobem můžete přivodit kromě úžehu a úpalu i zánět mozkových blan. Jestliže navštívíte solárium Brno, neměli byste se pak opalovat na sluníčku alespoň dvacet hodin a po aplikaci solária nechte pokožce i celému organismu dostatek času na regeneraci. Do množství přijatého krátkovlnného záření se také počítá radiace z vyšetření rentgenem – v den, kdy jste ozářeni rentgenovými paprsky, solárium vynechejte.
UV záření a oči – oční tkáň je velmi citlivá na jakýkoli vnější podnět a ultrafialové paprsky jsou jedním z nejsilnějších. Každý z nás instinktivně přivírá oči při pohledu na sluneční kotouč a nikdo neriskuje zánět spojivek, nebo jiné vážné onemocnění. Platí to i v soláriích. Ačkoli tam vzniká krátkovlnné záření vlivem svitu speciálních výbojek, ty dokážou napodobit sluneční činnost naprosto dokonale, proto je ochrana zraku jednou z prvních věcí, na které nesmíte zapomínat. Pro tyto účely slouží brýle s ochrannou vrstvou proti UV záření, které lze i v některých soláriích zapůjčit či zakoupit.
zakrytý sluneční kotouč
Odložte šperky a odstraňte kosmetické přípravky – při návštěvě solária by měla být pokožka chráněna speciálními ochrannými krémy a ty by měly být používány na pokožku i pleť zbavenou make-upu a jiných krémů, např. pracovních, hydratačních apod. Rovněž pamatujte na odkládání prstenů, řetízků a náramků, které pod lampu v soláriu nepatří. Velmi agresivně působí i parfémy, pleťové vody a přípravky po holení a jejich rezidua, proto před návštěvou solária je velmi žádoucí očistná sprcha.

Celoživotní vzdělávání

Jak je všeobecně známo, pod pojmem „vzdělávání“ si různí lidé vybavují různé aktivity, které se daného tématu týkají nebo můžou týkat. Podle mého názoru zde můžeme zařadit:
–          povinnou školní docházku (počínaje mateřskou školou a konče základní školou)
–          studium ve výučním oboru 
–          studium na střední škole
–          pomaturitní studium
–          dálkové studium
–          studium na vyšší odborné škole nebo vysoké škole
–          doktorandské studium
–          samovzdělávání nebo samostudium
–          četbu odborné literatury a odborných internetových článků
–          účast na zájmových kroužcích všeho druhu
–          účast na školeních, vzdělávacích a zájmových akcích (např. z oblasti umění, hudby, vědy, jazyků, kultur, náboženství, koncertů, olympiád, atd.)
čtenářka u řeky
Jistě jste si všimli, že od „povinných“ forem vzdělávání, které jsou součástí naší kultury postupně přecházíme k pojmům vzdělávání, kde nacházíme větší svobodu, kreativitu  a možnost realizovat se.
Vzdělávání je výzvou k překonávání sebe sama, dokud se budou lidé snažit posunout se dále a budou zkoušet učit se něco nového, vždy po této cestě získají nové zkušenosti a zážitky. I když se třeba úplně nenaučí to, co bylo jejich původním cílem, tak přesto se něčemu naučí a získají nové dovednosti.
studentka matematiky
Z toho vyplývá, že vzdělávání je cesta a ne cíl. Přeji všem lidem, aby neustále hledali nové cesty a nezavírali se ve svém umělém mikrosvětě (ačkoliv je to pohodlné a tam se cítí být v bezpečí). Spousta z nás namítne, že jsou již dost staří a nemíní se účastnit nových, vyžadujících velké nasazení aktivit. S tím nelze nesouhlasit, naproti tomu je třeba hledat nové cesty vzdělávání sebe sama, způsobem který nám vyhovuje. Čím jsme starší, tím více nám ubývá sil, ale na druhé straně lépe známe sebe a své potřeby a snáze dokážeme najít to, co nás opravdu zajímá a naplňuje. Právě to je ten správný směr, kam mířit v rámci dalšího rozvoje.

Bohéma – seriál o slávě na špičce jehly

V nedávné době Česká televize natočila seriál Bohéma. Téma je atraktivní, inspirací se stali slavní prvorepublikoví herci jako například Vlasta Burian, Zdeněk Štěpánek, Oldřich Nový a další. V seriálu se také blíže seznamujeme s osobností majitele barrandovských filmových ateliérů Milošem Havlem, strýcem pozdějšího prezidenta Václava Havla.

Seznámíme se také s židovskou manželkou Oldřicha Nového, s kterou se gentleman Oldřich odmítl rozvést a dokonce skončil v koncentračním táboře pro manžele židů.

Barrandovské ateliéry patřily mezi nejmodernější v Evropě a český film měl velký věhlas. Ale pak přišel rok 1939 a nacisté. Hitler i Goebbels milovali filmy a věděli, že film představuje neuvěřitelně silné médium, které navíc odvede pozornost od mnoha nepříliš dobrých věcí. Proto bylo v dobrém zájmu, aby barrandovské ateliéry i nadále fungovaly, jen pod taktovkou Němců, i když Havel zůstával stále spolumajitelem.
 

Neexistovala žádná střední cesta

Lidé okolo filmu (herci, režiséři producenti) se v tomto období pohybovali mezi slávou a koncentrákem. Střední cesta neexistovala a není vůbec snadné soudit, když situace, ve které se ocitali, je pro nás zcela nepředstavitelná.

Film nám alespoň částečně některá fakta představuje a odhaluje řadu otázek ohledně svědomí. Zdánlivá kolaborace totiž mohla pomoci celé řadě lidí. Například Vlasta Burian nebo Miloš Havel dokázali celé řadě lidí pomoci právě proto, že naoko spolupracovali s Němci, díky čemuž si český film stále udržel velký věhlas a poválečná česká kinematografie měla nač navázat.

Po válce byli mnozí lynčováni a obvinění byla často přemrštěná a pramenila především ze závisti.

Seriál rozhodně nechce nikoho obhajovat, ale naznačuje, žesoudit je příliš snadné. Protože složitá doba nenabízí jednoduchá a především ryze čestná řešení.